Tábor on-line 2020
Videa najdete na stránce "Videotábor on-line"
14. DEN
22. srpna 2020
A závěrečné hodnocení? Ať to není furt stejné, tak budu stručný. Alespoň doufám. Je těžká doba. Doba COVIDová. Měli jsme strach. Stáli jsme před otázkou, dělat tábor, nedělat tábor, jak bude vypadat se všemi těmi doporučeními a omezeními. Základna už byla zaplacená, tak se hrálo o to, jestli ji nevyužijeme pro rodinnou akci, typu táborníci stávající, bývalí s rodinami nebo do toho jít, riskovat problémy a udělat klasický tábor. Dnes víme, že naše obavy byly zbytečné, a že jsme udělali dobře, když jsme sem zase jeli. Tedy zbytečné je trochu předčasné slovo. Trouchu rouhání, protože ještě dnes, zítra, nebo příští týden se může stát, že se u někoho z nás riziko stane skutečností. Prostě to tak je a my to tak bereme. Tábor dnes končí. Neměli jsme teploty, neměli jsme letos žádné vážnější zranění (ani slepák) a tak doufáme, že to tak zůstane a COVID se nám vyhnul.
Nakonec se nám stejně nashromáždilo víc táborníků, než jsme původně chtěli. Taky naši stávající sponzoři se nakonec rozhodli podpořit dobrou věc, i když to teď sami nemají lehké. Díky nim jsme mohli i letos vyrazit na celodenní autobusový výlet a udělat kvalitnější program. Díky, díky.
Musím taky poděkovat řadě z vás, rodičům, kteří nám fandí, podporují a sdílí naše strasti čtením „on-line“ zpráviček. Díky taky za Vaši podporu formou drobných zásob pro prcky i dospěláky, a vítané „vnitřní“ dezinfekce, která napomáhá v rozumné míře dobré „povečerkové“ táborové atmosféře.
Byl to krásný tábor. Děti byly opravdu perfektní. Až na nějaké drobnosti, které jsou vždycky, se nám dařilo a zdá se, že to prcky bavilo. Dospěláci už fungují roky jako skvělá banda, a i když se taky občas nějaký ten mrak přežene, tak letos nebyl žádný problém. Já jsem zde byl tentokrát víc do počtu než k pomoci, musel jsem dost pracovat z CAMP OFFICE, ale nebyl to problém, protože vše bravurně zvládali sami. Jste skvělí. Dík za vaše nasazení a práci. To platí i pro instruktory. Oni jsou jedním z klíčů k dobré náladě. Jsou takoví, no prostě trdla. A tím svým rozhraním mezi dítětem a dospělým vytváří ty nejvtipnější situace, nad kterými sice kroutíme hlavou, ale které jsou tím, co dělá tábor táborem. Jsou zdrojem legrace. Napadá mě, co příští rok. Holky se nám vdávají, rodí děti a na tábor už nemají čas. Chlapi zase takové holky mají a musí se o ně starat. Není to jako dřív. Teď máme rodiny, práci a je stále těžší udržet se pohromadě. Ale když tu pak sedíme, omezujíc vlastní rodiny, protože naše děti jsou ještě malé, tak si říkám: „Stojí to za to. Držme se. Prcci vyrostou, a budou mít vlastní tábor, s vlastními rodiči a spoustou dalších kamarádů.“ To, co nás trochu brzdí, je zároveň motorem do dalších let. Drže nám palce a pokud se někdo z vás bude chtít přidat. Dejte vědět ... stojí to za to ...
Díky za všechnu legraci a spoustu pěkných chvil, které jsme si zase letos vzájemně dali ...
Děkujeme :-)
Dospěláci ... (a pes) ...
Dospěláci + s uchama ...
2. oddíl ...
Ucha (instruktoři) ...
1. oddíl ... máme rádi Láďu ... Láďa ... Láďa ...
Vedoucí oddílů ...
3. oddíl ...
All star ...
13. DEN
21. srpna 2020
Poslední den tábora nastal. Honí se poslední resty. Takže. Rozdáváme stále ještě bobříky. Neutuchající touha po jejich získání žene táborníky do stále stejných výzev. Mlčení – to je problém. Vydržet nemluvit není nic jednoduchého a jen málokdo „to dá“. Taky se pomalu uklízí, balí se věci a nikomu se do toho moc nechce. Všechny jsme pro jistotu ještě nahnali znovu do koupelny, protože vám je zítra nechceme vracet úplně špinavé a smradlavé. Ona ta očista stejně dlouho nevydrží, ale lepší něco než nic. Dnes máme taky libový oběd – kuře na paprice s těstovinama. Po tom se jen zakouřilo. Chudáci dospěláci dostali je vylízat hrnec, tak jsme se museli spokojit s haluškama, které včera večer v rámci tradičního obřadu připravila Janďa, Maki a o vodu se opírající Mira.
Odpoledne dospěláci už nakládali věci do auta, aby to zítra měli lehčí. Děti se zase připravují na největší slavnosti tábora – MISS a MISSák a závěrečný maškarní karneval (a hlavně na závěrečné porcování medvěda).
A kdože to letos vyhrál? MISS je zaslouženě Barča, která předvedla nejlepší vystoupení. MISS sympatie pak Nikol a za chlapy se MISSákem stal Tomáš a MISSák sympatie pak Kristián.
No a teď se vedle těžce paří. Otevřelo se šampáňo, rozdaly se svítící náramky, rozporcoval se medvěd (ala odměna za celotáborovou hru). Je tu krásná atmosféra. Poslední den no. Zítra se rozjedeme domů :-/
O motivaci:
Instruktor Ondra: „Děcka, jděte, přidejte, nebo budete klikovat!“. Laďa vedoucí: „Ondro, to tak nemůžeš. To je o motivaci. Musíš je vhodně motivovat! Děckááá, pojďte rychleji, nebo vám zavřou obchod“. Za pár minut: „Děcka, nechcete si vylézt na tu skálu?“ Děcka: „Nechceme, spěcháme nebo nám zavřou obchod.“ Laďa: „No tak, aspoň na fotku.“ Děcka: „Tak jo, ale honem.“
Teče krev tábornici z nosu. „Co se ti stalo? Běž za Maki.“ Nééé ... nejdu. To je jen obyčejná krev.“ (jaká je neobyčejná??).
Maska podle vzoru ...
I tohle najdete při úklidu stanu ...
Zubatá kráska ...
Bude tábor příští rok .. .nebo nebude ...?
V celé své kráse ...
Prej dvojčata ...
Dobre pytel ... na medvěda ...
Šampus letí ...
Dodělávání bobříků ...
Chválihodná činnost - psaní kroniky ...
Křtění dospěláků (vedoucích i zdravotníků) ...
Na Miru musí být větší kalibr ...
.
Na Maki zase menší kýbl ...
Prcci se taky rádi nechají ošplouchnout ...
Záměrně pořízená fotka - co se píše na tričku?? :-)
V
Porota na MISS a MISSáka tábora ...
Ó můj ...
Volnočasové aktivity v poledním klidu ...
To je materiál ...
MISSáci tábora ...
MISSky tábora ...
MISS a MISSák
12. DEN
20. srpna 2020
Dneska jsme v říši dinosaurů. Tomu odpovídá i naše výprava. Dnešek se věnoval restům. Konec tábora se blíží, a proto je jeden z posledních možných dnů k dolovení bobříků. Původně bylo v plánu udělat malý orientační běh, ale nakonec se táborníci lovem bobříků tak zaujali, že to zabralo celé dopoledne. Na oběd byly dnes dětmi oblíbené těstoviny s mákem. V oblíbenosti je to samozřejmě úplný opak u vedoucích. Tak možná jako malou sladkou tečku po jídle ... ale jinak ...? Bléééé. Tom to ale už zná, a tak dospělákům udělal malou rychlou specialitu, aby nám zavřel ústa.
Dnes jsme měli také táborovou echt specialitu. Letecký den. Letecký den, pro ty, kdo to neví, je speciální atrakce pro celý tábor. Je to trest. Pro „prasátka“, tedy pro děti, které si neuklízí stan. Takový stan se celý chytne a vysype. Všechno ven. I podlážky a noční stolek. Vše se vysype na zem před stan a postižení tábornici musí provést debordelizaci a vše si naskládat zpět – uklidit. Je to ostuda, která je velkou atrakcí pro ostatní.
Odpoledne bylo věnováno cestě za pokladem. Cestu připravil Kepča s Maki, za původního přispění Bobra. A cesta to byla dlouhá a strastiplná. Jeden táborník si přinesl prošlapané kecky. To víte, dnešní obuv už je prostě připravena pouze na přechod z domu do auta a zpět. Zvláště pak u některých dětí :-)
Někteří táborníci se trochu ztratili, jiní zase nenašli indicie a v každém oddíle se našel někdo, kdo brblal, že vůbec musí jít pěšky. Taková už je dnešní klasika. Nakonec se nám všichni do tábora vrátili.
Za chvíli se otrkali, tak jsme je ještě poslali honit bludičky. To je i malá pomsta pro instruktory. Je to nejvíce nebezpečná hra na táboře. Tradičně se při ní řada táborníků pomlátí. Běhá se po louce, po tmě za blikajícími instruktory. Který oddíl uloví víc instruktorů, vyhrál. Z instruktorů budou otrhánci. To bude paráda ... :-)
Řada táborníků dnes chtěla držet bobříka mlčení. Zároveň ale chtějí splnit bobříka zábavy. A tak se někteří jali říct vtip, a tím se automaticky připravili o bobříka mlčení. Takový pěkný koloběh.
Kepa: „Miro, proč nejdeš hrát bludičky?“ Mira: „No já nejdu, já tu vařím.“ (stojí u hrnce s vodou).
Takto vypadá táborník po cestě za pokladem ...
A takhle máme po té výpravě ošoupané kecky ...
Letecký den - nejbordelnější stan ...
Letecký den komplet ...
Bitva o bobříky ...
Čeče ... ani když se chytneš za hlavu, tak to lepší nebude?
Bobřík bystrosti ...
Jedna ze šifer na cestě za pokladem ...
Jeskyňáři ...
Kopule ...
Výkvět oddílu ...
Hledáme šifry ...
Furt ty samé tváře ...
Láďa už neví, jak se zviditelnit ...
11. DEN
19. srpna 2020
Hurá ... hurá ... hurá ... i přes všechny obavy, jsme vyrazili na celodenní výlet. A když jsme dnes v Keltské zemi, tak musíme znát všechny druhy zvířat a co z nich můžeme získat pro svá kouzla (netopýří pařátky, křidélka, kohoutí brk a slepičí hnát ... apod.). Proto bylo plánovaným cílem našeho dnešního putování ZOO Olomouc. Všichni vč. dospěláků už se moc těšili, především pak na tu krásnou rozhlednu a pod ní na neméně krásnou restauraci s čepovaným keltským mokem.
Ráno ale bylo všechno jinak. Dnešní moderní výdobytky nám umožnili nahlédnout časem do Olomouckého kraje a zjistit tak, že deštivá fronta právě putuje napříč ZOO. Výhled nebyl o moc lepší. Takže se muselo operativně, strategicky rozhodnout. Musíme jet na druhou stranu. Takže Brno? A kam? V ZOO jsme byli už loni a jít do nějakého herního centra se nám to do hry moc nehodí. A tak proč ne. Jedeme do ZOO Brno.
Cesta probíhala dobře, balíčky na cestu, které jsme jim připravili byly už v autobuse chudší o všechny sladkosti a kupodivu se nikdo nepoblinkal (tam ani zpět). V ZOO dostali malí keltové řadu úkolů, které museli po skupinkách plnit. Vedoucí dostali vysílačky a podle toho to vypadalo už v autobuse. Hudba napříč všemi žánry, hlášení každého šneka v příkopě a při cestě domů nádherný výklad ala účastníci zájezdu. Sázka na počasí nám vyšla! V Brně jsme se převlékli z kalhot do kraťasů a triček. Samozřejmě se nakupovalo. Všechny stánky s hranolkama, hambáčama a ledňákama byly v obležení.
Pobavili se také nejmenší táborníci – Rozárka s miniMildou.
Docela jsem se divil revoltě některých táborníků, když jsme po cestě zpět do tábora zařadili do programu výsadek na Macoše. Už se jim moc nechtělo (především proto, že některým došel „kredit“). Žádná demokracie tady! Macocha :-) to je prostě taková „povinnost“ na táboře :-)
A nakonec se jim to líbilo. Podívali se do díry, pojedli ještě nějaký ten párek v rohlíku a byla pohoda.
Překvapením dne byli instruktoři. Tři z nich došli, že prý jestli můžou z Macochy pěšky. Pěšky? Naši instruktoři? To je divné ... No, ale vyslali jsme je. Jaké to bylo překvapení, když jsem zpátky vezl Kepčovo auto a z dáli vidíme tři individua u cesty, jak stopují. O to větší překvapení bylo, koho stopli :-) Já vám dám, pěšky do tábora (ve skutečnosti - stopem na pivo). Budou za trest bez večeře. Tom už v táboře peče kuřata (k tomu rýže, okureček). To bude ten správný trest. Dostanou jen suchý chleba, sůl a vodu.
V táboře všem dosti otrnulo. Už tu zase řádí, a tak jim dáme ještě jednu takovou pěknou večerní hru. Rozdělat oheň, uvařit lektvar a upéct brambory. Pak se budou plížit k ohni na druidský sněm, aby zjistili nejtajnější informace. To jim pro dnešek bude stačit. Moc pěkný den jsme si dnes užili.
PS: Fotky ze ZOO snad zítra - máme to rozeseté na všech mobilech a budeme to muset posbírat.
Ksichtík dne - miniMilda ...
A už nás to bere ...
Před skokem do Macochy ...
Nejmladší strávníci ... Rozárka a miniMilda ...
Dlabeme kuřátko ... to my rádi ...
Večerní oddílové vaření ...
Tabulka PRAVDY ...
Příprava ohňů ...
Oddílové vaření ...
Výsledek ...
Hlavní degustátor - Tom ...
10. DEN
18. srpna 2020
Prší. V zemi krále Artuše a jeho družiny není dnes pěkné počasí. Rytíři kulatého tábora si mysleli, že je počasí vysvobodilo z pravidelné rozcvičky. Kdo by taky chudáky malé děti poslal cvičit v dešti? No ani my ne. Chceme dožít tábor v pořádku, a hlavně bez žádné teploty. Víme, že :-)
No ale to nic nemění na tom, že rozcvička prostě musí být. Takže jsme je svolali do klubovny a rozcvička proběhla tady. Bylo to sice takové těsnější, ale i tak jsme si to myslím užili, kór, když jsme si dneska dosti přispali. Jukněte na video.
Po sladké snídani jsme se věnovali dnešnímu tématu. Každý oddíl měl za úkol vytvořit si vlastní ERB. Zatím nemám fotku, protože schnou a musí si je ještě vyřezat, ale určitě to bude stát za to.
Už minulý týden jsme zakázali chodit po táboře bosky. To je asi nějaký nový trend. Nechceme mít „risováčky“ nebo jiné předměty v nohou, že ne. Tak děti provedly upgrade, a začaly pro změnu chodit v pantoflích, i když je venku zima. Někteří to korunují ponožkami do pantoflí a pak se vesele procházejí rosou pokropenou trávou. A je to marný, je to marný, je to marný.
Po včerejší vodní bitvě, která byla neplánovaná mají táborníci mokré boty, což je v dnešním deštivém počasí trochu problém. Takže jsme zatopili v krbu, udělali provizorní sušák na boty a na půdě taky na mokré věci a už nám to pěkně schlo. Na půdě bylo vedro na zdechnutí, což jsem nelibě nesl, neboť jsem dnes musel něco popracovat. Nicméně oběda jsme se dočkali. Vuřt guláš s chlebem ... mňam.
Odpoledne jsme vyrazili na rytířské výpravy, jejichž účelem bylo ... získat svačinu ... :-)
Kepu teď štípl komár do prstu. Mě před chvílí taky. To píšu, abyste s námi soucítili. Musíme tu hodně jíst, protože nás furt žerou komáři. V podvečer pak probíhaly rytířské zkoušky spočívající v nejrůznějších disciplínách rytířského charakteru. Teď už je klid. Vzhledem k vlhkému počasí a na hubu padajícím vedoucím jsme zařadili poklidný večer s pohádkou :-)
Z hlášek:
Instruktor instruktorovi po ranním návratu z obchodu s pečivem: „Kde jsi vzal tu tatranku? Tu jsem dostal k rohlíkům. Ty jo jak to? Já nikdy nic nedostal! No musíš dělat malé zhrzené dítě, které zotročili aby chodilo ráno pro rohlíky.“
Prší - rozcvička v klubovně ...
Malujeme erby ...
Dřepky ...
Merlin ...?
Tak my ty obali příineseme ...
Houpající ringo ...
9. DEN
17. srpna 2020
Nekonečná prérie, koně, bizoni, indiáni a kovbojové. To charakterizuje divoký západ. Sem jsme se přesunuli při naší cestě časem.
Začali jsme nejdřív počítat dobytek. Jestli ho máme dost a jestli nám nějaký nechybí, protože prohnilí kovbojové jsou všude. No a když už jsme všechno spočítali, tak jsme šli dobytek zchladit do potoka. A to není jen taková jednoduchá věc – no podívejte se na video.
Na oběd byly dnes šunkofleky s česnečkou a po obědě jsme museli opět provést kompletní očistu. Sice se říká, že jdeme dnes na kovboje a zítra pak na indiány, ale někteří jedinci už nám začínali pomalu smrdět.
Po poledním oddechu jsme se pustili do kovbojského tréninku v rámci překážkové dráhy. Pozor na kolty, ať je neztratíte! A protože bylo dnes teplo, tak jsme se vrhli na napájení koňů – úkolem bylo do žlutého koryta dostat co nejvíce vody, čemuž bránila skupina banditů.
Na véču dnes byla krupicová kaše. Oblíbená to pochutina. Taky se po ní pěkně zaprášilo. Vařila myšička kašičku ... tomu dala, tomu dala a na vedoucí nezbylo. Tak jsme se napravili hovězíma hamburgrama :-) No, co no ...
Potom proběhlo sportovní klání v bumperballu, aneb tlustý kovboj je taky kovboj. Teď už je tma jak v pekle a děti odcházejí na večerní paměťovou hru ... osvětlené puky ... sada obrázků ... a to prověří jejich paměť.
Z vtipných hlášek:
Posledním úkolem v při počítání koní bylo posbírat všechny lístečky od 1 do 100 a poskládat je za sebou. První oddíl ztratil lísteček (problém). Ztratili číslo 5. Ostatní oddíly to měly hotové, a tak je Janča chtěla zapojit a volá: „Dvojka, trojka (oddíly), běžte pomoct jedničce najít pětku.“
Jeden z táborníků, opřený o stan a nevědíc, že vedle stojí Maki (zdravuška): „Já už mám od začátku jedny a ty samý tepláky. Oni ani nesmrdijó, ani nésou špinavý, a víte co? Nikdo mi na to nepřišel.“
Další táborník: „Já mám už jen jedny čistý tepláky.“ Maki: „Tak si je oper.“ Táborník: „To jako jak si je oper? To si je mám jako oprat šampónem?“
Táborník: „Maki, já už mám jenom jedny čistý trenky a ty mám na sobě. Co mám dělat?“
Počítání stáda koní ...
Plavení dobytka ...
Výroba camrátek ... konečné broušení ...
Občanské fórum ...
Chladíme se ...
Vodní bitvou ...
Bumperball bitva ...
Těžká pohoda ...
8. DEN
16. srpna 2020
Dnes jsme ve starověkém Řecku. Děti si dnes museli postavit vory a dovézt si oheň z Olympu, abychom odpoledne mohli zapálit olympijský oheň v rámci dnešní táborové Olympiády. Kupodivu se akce podařila, vory vydržely, plavaly a ani jedna svíčka s ohněm na nich nezhasnula. Paráda! Následovala bitva Titánů, kdy táborníci museli poslepu zničit táborníky z jiných oddílů.
Na oběd byly dnes řízečky s bramborem. Kuřecí i vepřové. Mňam.
Odpoledne pak vypukla velká táborová olympiáda. Střílelo se ze vzduchovek, foukačky, házelo se oštěpem a na cíl, skákalo do dálky, drželo ve visu apod. Už teď se těšíme na ty desítky diplomů, které budeme večer po válečné poradě vyplňovat. Odpoledne jsme si taky zahráli s osudem, což je velmi pěkná hra na náhodu.
Dnes jsme si taky připravili sami večeři. Co by to bylo za tábor bez špekáčků :-)
V podvečer jsme také kradli Prométheův oheň a museli jsme ho unést do tábora tak, aby nám nezhasnul. A teď už se chystá stezka odvahy. A už tu máme první bojácné táborníky, co pláčou, že jít nechtějí, ale bobříka odvahy prý chtějí. A tak to nejde. Jít nemusíte, ale bobříka dostat nemůžete. Ale nevadí, je spousta dalších bobříků. Pro ty největší zlobidla zvažujeme, že jim ještě před stezkou pustíme nějaký moc pěkný horor ... to je taková tradiční táborová pomsta pro starší a pokročilé :-)
Ksichtík dne ...
Canisterapie v táborové praxi ...
Popoháníme lodičky s ohněm ...
Souboj titánů ...
Souboj titánů pokračuje ...
Tento stan má už druhé varování - prasátko - po třetím bude letecký den ...
Dnes jsme v Řecku ...
Skok do dálky - Olympiáda ...
Pálíme ze všech laufů ...
Výdrž ve visu ...
Flusání na cíl ...
A tady máme hod na cíl ....
Hra s osudem ...
Opékáme špekoňě ...
Táboroví důchodci ...
7. DEN
15. srpna 2020
Jsme v dobách starých pověstí českých. Takže v rámci dopoledního programu jsme vyrazili po vzoru pověsti o Bivojovi hledat divoké prase. Úkolem bylo ho vystopovat a dotáhnout jej do tábora. Ale prase je nakazilo morem. Někteří oslepli, jiní oněměli (nemohli mluvit), někdo se stal chromým (svázané nohy) a jiný zase měl boláky na rukou (nesměli se nikoho dotknout). A tak se museli vzájemně navigovat zpět do tábora. Někteří vyrazili tak daleko, že to měli na celé dopoledne.
Na oběd byla letos specialita ala náš kamarád vietnamský prodejce na náměstí. Čínské nudle. A to jim teda šmakovalo. Ostatně i vedoucím.
Odpoledne už bylo věnováno přípravě na slavnostní táborový oheň. Zadali jsme oddílům udělat scénku s tématikou starých pověstí českých. Jeden oddíl tak hrál „dívčí válku“, druhý „o praotci Čechovi“ a třetí a „o králi Ječmínkovi“. Pak už měli volné pole působnosti, takže jsme se večer zase dočkali moderního pojetí ve stylu drogových dealerů a nechyběla ani COVIDová tématika.
Na závěr, už tradičně, ohňová show v podání Jandě a Maki. Něco máte ve videu.
A to bylo pro dnešek všechno.
Vzhledem k tomu, že instruktoři nám začínají vlčet. Navrhli jsme jim speciální akci, při které si opravdu sáhnou na dno. Jedná se o zcela dobrovolnou záležitost, která je však poměrně časově náročná nejen pro ně, ale i pro některé vedoucí. Tak snad se nám to povede uskutečnit. Každopádně zažijí něco, co dosud nezažili. Těšte se (teda jestli na to najdeme čas a prostředky).
Něco málo ze šplechtů na závěr:
Práce instruktorů v praxi: „Co teď budou dělat?“ Maki: „No, Vašák si stoupne, založí ruce, a bude vykládat. Až holky oškrábou brambory, řekne: „já to vynesu,“ chytne hrnec a bude znova vykládat. Pak to položí, sedne si, a znova vykládá. O hodinu později si řekne: „Tak já jdu“ a po cestě to 3x vysype.
Táborníci: Jdeme na „výlet“ pozdravit našeho vietnamského prodavače, který sídlí pod hnízdem s čápy a rád nám o nich povídá. Jarda se taky chystá do obchodu a poněkud nestandardně si vzal místo batůžku velkou cestovní tašku a šupl si ji na záda. Na otázku: „Na co máš tu tašku“. Odpoví: „Já mám příliš malý batůžek a budu mít velký nákup.“
Hrnčířská dílna ... ve volném čase ...
To je váha ...
Divoké prase a jeho tažení do tábora ... (pověst o Bivojovi)
Jste největší jedničky ...
Instruktoři dělají fakle ... nakonec to zvládli ...
A máme slavnostní táborový oheň ...
Hry u táborového ohně ...
A oblíbený šáteček ... ješte potřít anti-covidem a bude to OK ...
6. DEN
14. srpna 2020
Dnes jsme navštívili indiány v Americe v dobách, kdy jim ještě Amerika patřila, než přišli bílí vykořisťovatelé. Takže jsme vyrazili na lov orlích vajec. Na strom se pověsil papírový kuchyňský ubrousek a do něj vodní bomba (balónek s vodou). Úkolem týmu bylo využít vodního luku, promočit ubrousek, aby se uvolnila vodní bomba (vejce), které spadne a nesmí prasknout (rozbít) se.
Dopoledne ještě probíhala celková očista jednotlivých kmenů, aby nám tu moc nesmrděli. Na oběd byla sekačka s brkaší a hrstková polívčička na dobré trávení. Opět vyhlašujeme soutěž o největší prd tábora. Po jídle a náležitém odpoledním odpočinku, plni energie, vyrazili sbírat dřevo na přípravu mučednických kůlů. Odpoledne začaly chmury. Na rozehnání blížící se bouřky, která nás nakonec dohnala, jsme se rozhodli operativně zařadit soutěž v šamanských písních, abychom mraky rozehnali. Nepovedlo se, i když výkony našich táborníků byly skutečně obdivuhodné a u některých i dosti odvážné. Pár kousků máte ve videosekci. Mno a protože prší dál, tak jsme se rozhodli pokračovat v šamanských tancích. Takže se nám zase základna třese od základů.
Taky jsme měli dnes závažnou operaci jedné tábornice. To byste nevěřili, kolik práce dá vytáhnout jednu třísku z holčičího zadku. Maki asistovala, já jsem operoval, a po pětiminutové náročné operaci se nám podařilo třísku vytáhnout. Pěknej kousek. Máte ji ve fotkách na ukázku (tu třísku, tábornici radši né). :-)
Málem bych zapomněl, že jsme si konečně rozdali trička a taky se s nimi pěkně nafotili. To bude krása do kroniky. Teď už prcci hrnou spát ... a my se jdeme chystat na večerní poradu ...
To je tříska z jednoho zadku ...
Co myslíte? Je to marný, je to marný, je to marný ...
Soutěž v šamanských písních - vítězové v kategorii mladší (táborový slavík) ...
A vítězové z kategorie starších ...
Dnešní hudební rozcvička ...
Mimozemšťan ...
Táborové lásky jsou krásné ...
Chytáme vejce ...
Táborová porota na šamanské zpívání ...
5. DEN
13. srpna 2020
No, tak jste se dočkali. Všem nedočkavcům se omlouvám, ale občas ten večerní online nevyjde. Jako třeba včera. Začali jsme hrát u táboráku, no a začít psát někdy po desáté večer, stahovat a vybírat fotky, to už se vám nechce. Zvláště pak, když chcete v hraní pokračovat i po večerce. Takže dneska budete mít dvojitou porci.
Ocitli jsme se v pravěku. A jelikož jsme museli nastartovat vývoj člověka, začali jsme den naukou o květinkách, práci s lanem, abychom mohli upnout pazourek do dřeva a vyrobit si třeba sekerku. K zahození není taky evoluce ve zdravotnictví, aneb jak zachránit mamuta. Vytvářeli jsme jeskynní malby a učili se číst (šifrovat). Tato činnost byla časově náročná a program nám vydržel až do oběda. Mňamky, mňamky, nudlová polévka a rizoto.
Původně to v plánu nebylo, ale nakonec jsme dali každému táborníkovi deci anti-covidu nitrožilně a vyrazili jsme na koupák. Situace ve zdejším rybníku je po letech z hygienického hlediska dobrá, takže jsme se toho rozhodli využít. A bylo to dobře. Děti se dostaly ke „žracím“ stánkům (jak se u nás říká) a podle toho to tradičně vypadalo. Wafle, leďnáky, párky v rohlíku ... brrr ... jsem zvědav, kolik se jich dneska poblinká nebo pokadí :-) Na večeři jsme to dokrmili teplým psem se zeleninou a chceme je po té koupačce v rybníce ještě přeprat a naordinovat klidnější večer.
Jinak tu děsně žerou komáři – to jsme tu ještě nezažili. Největší problém nejsou klíšťata, ale komáři. Jdou hlavně po kotnících. Ty máme oteklé všichni. Někteří slabší jedinci z řad instruktorů jsou i oteklí (simulante bande). Takže zdravotní servis řeší především mastičky na píchance ... vrrr ... to jsme tu snad ještě nezažili. Rozhodli jsme se zavést hmyzí hlídky. Každý večer jeden instruktor půjde do spoďárů, a bude tu stát, aby ho mohli komáři vysávat. Ostatní oblečení vedoucí (a děti) tak budou chráněni ... zavedeme to od zítra, aby se na to instruktoři psychicky připravili.
Morseovka - šifry - doména Míry ...
Laďa učí mapy ...
Ondra a Adam učili uzlování ...
Verča zase rostlinky ...
Máme rádi Laďu podruhé ...
Trička už nám schnou ...
Jak oživit táborníka ...
A jde se na koupačku ...
Já foukám, ty foukáš ...
Pohoda u vody ...
Jak se krotí brácha ...
A už je ochočenej ...
Žbluňkáme v kaluži ...
Typický táborník, když ho pustíte ke stánku ...
Táborová pobřežní hlídka ...
To se máme ...
Jeden leze - zbytek naviguje ...
Kde se vzal, tu se vzal, Vašák se k nám připiplal ...
4. DEN
12. srpna 2020
Hippies. Hurá. Přicestovali jsme ke květinovým dětem. Den bude plný slunce, lásky a květin. Už jsem vás naladil tím pěkným obrázkem, který tu zastupoval tenhle online den.
Tak co jsme to dělali? Dopoledne se věnovalo tvorbě květinového úboru. Tvořili jsme si trička. Každý oddíl jednu barvu. Co vypadalo jednoduše, nakonec bylo docela časově náročné. Zasukovat, to si každý zvládl, ale břímě práce pak padlo na Toma do kuchyně, který to všechno musel zavařit a pak na další dospěláky a instruktory, kteří všechno museli několikrát přeprat. Spotřeba vody jako malé město, ale výsledkem jsou nádherné, osobité výtvory. Dopoledne jsme ještě vyrazili na nějaké dřevo, protože v plánu je večerní posezení u táboráku.
Na oběd byl bludný holanďan s brkaší a okurčičkou. Posilnění jsme se pak vrhli na den svátku slunce. Vždyť jsme květinové děti. Takže jsme osadili pozice – třeba stání na kůlu na čas. Abychom dostali do dětí více tekutin, tak bylo pití půllitru vody na čas (menší měli míň), pak lovení píšťalky ve vodní lázni, nošení vody v dlaních, v kelímku bez rukou a dromedáří běh – aneb podlézání lavičky s ešusem plným vody na zádech. No co – je teplo, tak je třeba je trochu ochladit. Nasmáli jsme se docela dost.
Vodní hry však ještě pokračovaly v soutěži o přenášení vody přes propast a na závěr měla být bitva z vodních bomb, která se však zvrhla v polévání všech a všeho. Soutěž o Miss vedoucí mokré tričko nám neprošla, tak jsme se odebrali na véču a připravit se na večerní zpívání u ohně.
Zpívání jsme si zpestřili vtipnými historkami a strašidelnými příběhy, které však nejmladší osazenstvo úplně neuvítalo, a tak jsme raději přešli na ukolébavky a poslali prcky spát.
Málem bych zapomněl zmínit, že zatím se držíme. Máme dva pořezané prsty, z toho jeden byl pořezán o batoh (jak je to možné se mě neptejte, asi nějaký kvalitní čínský výrobek – nůž a batoh v jednom).
Slíbené mumie - ještě z Egypta ...
A vyrábíme si trička ... něco vhodného k Hippies ...
Já vyrábím, ty vyrábíš, my vyrábíme ...
Sbíráme materiál na oheň ..
A využíváme k tomu i nosítko ...
Vyčerpaní nejmenší instruktoři ve střední Evropě ...
Přenášení vody v kelímku ... (svátek slunce)
Táborníky musíme vychovávat už od útlého věku ... miniZuzka ...
Dromedáři - přenášení vody na zádech ... (svátek slunce)
Ksichtík dne ...
Dromedár vylil svůj hrb ...
Vyvařujeme trička ... no to není jako práce s buzolou ...
A zase dromedáři - na startu ...
Jsou to těžké boje ...
Předej vodu - ale nepřekroč ... teorie ...
A takhle v praxi ...
A takhle nějak to vypadá ...
Áááá vodovod ... přepravujeme vodu ...
Propíráme trička - ale táborová myčka ...
A večer se uklidníme u zpívání ...
3. DEN
11. srpna 2020
Dnes jsme se probudili v Egyptě. V době faraónů. Tady žije většina obyvatel kolem řeky Nil, kde se nachází jediná orná půda v zemi. Zbytek země tvoří nehostinná, a řídce osídlená poušť, Sahara. A jako by to byla náhoda, včera odpoledne se nám v táboře objevil „pikolík“ z vod a kanalizací a oznámil nám, že dnes od 8 do 14 hodin nepůjde voda. Mnoooo. To bude zajímavé. Na vaření a pití si zásoby uděláme. Ale co záchody? Umývárny? To bude ... A co na to COVID? Ten si mne ruce :-)
Na nás si ale nevyzraje ;-) Počítáme se vším. Ono, když vám někdo řekne, že to nepůjde do dvou, tak automaticky počítáte do šesti :-) A ono to tak nakonec i bylo, i když v průběhu dne to vždy na chvíli teklo, takže se alespoň nádoby na záchodech naplnily vodou.
Raději jsme děti vzbudili brzo a novinku o vodě jim oznámili s doporučením, že kdo kadí první, vyhrává a nemusí si nosit vodu na splachování v ešusu. A? Zavládla panika. Na záchod se stály fronty jako za komančů na banány. Pomalu takovej fesťák.
No měli jsme i další plán. Víte, jak se na táboře splachuje záchod, když neteče voda? Po každém bobku postavíte děti mezi tábor a rybník (u nás to není daleko) no a pošlete ešus z tábora – směr rybník. Zpátky se vám vrátí s nějakou vodou, kterou bobek spláchnete. Při našem počtu účastníků, zábava na celý den :-)
Pokud chcete šetřit táborníky, tak to samé uděláte s instruktory a dáte jim do ruky kýbl, aby se neuběhali. Tohle řešení se ukázalo jako schůdnější :-)
A co jsme dělali mimo to? V Egyptě jsou pyramidy. Takže šup – nasbírat nějakej ten matroš na stavbu pyramid. Přitom nás smetla písečná bouře a museli jsme čelit dalším úskalím spojeným s náročným získáváním surovin. Když nám vyhládlo, dali jsme si trhané cosi s ještě víc cosi. Tom věděl, že budeme potřebovat odpich, tak nám mimo cosi uklohnil i čočkovou polévku. No byla výborná a její síla se také brzy projevila napříč osazenstvem. Některé to vystřelilo i z pohovky. Měli jsme strach, že v kombinaci s nedostatkem vody, nebude čočka ta správná kombinace. Než to individuálně zjišťovat, provedli jsme večer, když už voda šla, kompletní očistu tábora.
Ale zpět k programu. Odpoledne jsme vyráběli sarkofágy a taky mumie. Fotky mumií se bohužel dnes nedochovaly, ale nebojte, nepřijdete o ně. Teď už je večer a doznívá turnaj v pyramidách. Z konce tábora se ozývají písně Karla Gotta (neptejte se mě proč) ... a na privátním Laďově nástupu je poučení k připravované večerní bojové hře.
Přes den tu krásně zabouřilo, ale jen tak, aby se neřeklo. Nic zásadního z toho nebylo. No prostě ... pěkně strávený den.
Shánění materiáolu na stavbu pyramidy - písečná bouře ...
Jedno z úskalí cesty ...
Cestovní pas ...
pro cestování časem ...
Stavíme pyramidy ...
Tvorba sarkofágu ...
Další podání sarkofágu ...
Oddílové sarkofágy ...
Oddílové vlajky ...
Luštění hieroglyfů ...
Písečná bouře - nevidím, neslyším ...
Sbírání materiálu na stavbu pyramid ...
2. DEN
10. srpna 2020
Krásné ráááno ... děti. První táborový budíček. První rozcvička za vedení instruktorů. No moc se chlapci nepředvedli, protože to pojali formou, každé dítě vymyslí nebo předcvičí jeden cvik a pak je protáhli trochou té mokré trávy kolem tábora.
Ještě že si spravíme chuť snídaní. Sýrová pomazánka, zelenina, čaj. Mňam. Dnes jsme stavěli stroj času. To proto, abychom s ním mohli cestovat. Jednotlivá složitá ústrojí stroje si museli naši táborníci pečlivě vynalézt, pochopit a sestrojit. Za astronomicky složitými výpočty a úkoly se skrývá cílený výsledek. No to je paráda.
Na oběd jsme si dali polívčičku – hráškový krém s krutonky a špagety ala bolognese. A bylo to dobré. To zase budeme po táboře vypadat.
Po poledním klídku, jestli se tomu tak dá říct, jsme udělali pár hadových soutěží a věnovali se pokřikům a malováním oddílových vlajek. Pokřiky se nám teda zatím moc nepodařily. Když jsme si je zkoušeli na večerním nástupu, tak to bylo jako skřehotání umírající zvěře. Tak to NE táborníci. Do zítra máte úkol to vyšperkovat tak, že se tábor bude třást v základech!
V průběhu dne, mezi oddílovými soutěžemi, si děti krátí čas vybíjenou, pyramidami a dalšími, více či méně, destruktivními hrami.
Baví se i dospěláci. Tak tu stojím, koukám, jak malá Rozárka kroutí kruhem kolem pasu a hned tu byl nápad. Znáte to házení kruhů na kolíčky. No tak nám jako kolíček posloužil stožár na vlajku a jako kruh – právě ten, co to máme na cvičení. „Hej Kepo, navlečeš kruh na stožár?“. Za pár minut tu byl dospělácký souboj. Nakonec se to povedlo Mírovi. Hezkýýýýý. Dál v této bohulibé soutěži pokračovaly děti. Člověk by řekl: „vymyslet takovou věc muselo dát příšernou práci, a přitom taková blbost, co“. Na hodinu máte program :-)
A to už je tu večeře. Večerní rohlíčky byly dnes obzvláště vypečené. Salámek, šunčička, zeleninové plechy. Pěkně se nacpat a na seznamovací diskotéku se světelnými efekty. Mrkněte na videa. Hurááááá ....
Z hlášek:
Při hře (děti držící se za ruce): „Jani, mně se chce na velkou, můžeme se pustit?“ Jana: „Ne“ (z legrace). A výsledek? „Jani, tak já jsem byl v kabince, on před kabinkou, držel mě za ruku a já udělal potřebu.“ (prostě vynalézavé děti si umí poradit; Janďa samozřejmě nečekala, že by to kluci vzali tak vážně ... no ale ... povedlo se).
Ranní rozcvička ...
Tvorba vlajek
Seznamovací discoshow
Sestrojujeme stroj času
Ale vymyslet ho a spočítat ... 
Jen ať nám reaktor do stroje času nevyhasne ... 
Ruku v ruce ... 
Fukáme sklo
A to jsme tu druhej den ... 
Souboj o ksich roku ... 
Průprava na déšť ...
1. DEN
09. srpna 2020
Tradáááá ... a jsme tady. Přátelé, kamarádi ... tábor začal. My (dospěláci) jsme se připravovali poctivě už od včerejška. Na úvod bychom rádi poděkovali za veškerou „dezinfekci“, kterou jste náš „boj“ podpořili už od začátku. Věřte, že s ní naložíme s veškerou vážností a odpovědností.
Tábor jsme začali tradičně rozdělením zlatíček do oddílů, výletem do okolí a párkama na večeři. To je už taková klasika, která je osvědčená a funkční. Večerní představování s kytarama nás zase překvapilo tím, jak „pěkně“ zpívají. Malou ukázku máte ve videu on-line. Alespoň uvidíte, jak trpíme :-)
Taky jsme si říkali, že někteří z našich táborníků už nás ani nepotřebují. Začali si hned hrát sami. Koukáme na to z „velína“ a už predikujeme „dívej se, teď dostane kopačku, teď ho potáhnou po zemi .... á ... už bulí? ... né, směje se, tak v pořádku.“ Takové hodné a milé děti.
Jak jste si jistě všimli, letos tu máme také „Covid stations“ s „anti-covidem“. Děkujeme sponzorům za palivo, které do nich lijeme. Někteří se tím mažou od hlavy až k patě. Možná v tom budeme pro jistotu obalovat i řízky.
Prcci už spí. Tak tu probíráme program na zítra a čekáme, kolik sténajících hlásků uslyšíme. Zatím klid ... tak snad to vydrží :-)
Pár dnešních hlášek:
„Laďo, ona tam má švába (ve stanu) a bojí se.“
Při představování, nám jedna z tábornic oznámila: „Já mám občas dobrý nápady, tak mě poslouchejte!“.
Další představení: „Já jsem nejmenší 15ti-letý instruktor ve střední Evropě.“
„Tak děti, a kdo byl nedávno u moře?“ .... ták ... a teď si to porovnáme s těma papírama, co nám rodiče vyplnili :-)
Tom (dospělák): „Mildo, ten tvůj proslov zabral. Dojdu k mladýmu do stanu, smrad jak „sviňa“ od anti-covidu. Marťo – kolik sis toho namazal? Běž si to umýt! Ne, Milda říkal, že to máme používat.“
Takhle tráví večery vedoucí ... děti zastlané ... a karba na stole ... 
A tváříme se radostně ... 
Administrativní pracovníci ... 
Anti-Covid příprava před jídlem ... ale ... zkuste s tím jíst :-/
Tak vypadá kytarové duo ...